aneb zápisky z kuchyňského bitevního pole a jiné

Vánoční dárek

24. prosince 2008 v 12:48 | schyntlik |  Zápisník
Schnytlik byla letos extrémně hodná. Tak hodná, že se dočkala i vánočního dárku! A protože chce být ještě hodnější, rozhodla se, že se s vámi, pravidelnými i velice náhodnými čtenáři, o něj podělí. A copak to dostala?
Dostala nový domeček
www.schnytlik.cz a tímto si vás všechny dovoluje pozvat na návštěvu. Zároveň by vám chtěla poděkovat za dosavadní přízeň a popřát klidné a příjemně prožité svátky a hlavně, ať nadcházející rok má přívětivější tvář než rok končící.

Stávající blog zůstává, prozatím, aktivní jako archív.
 

Jsme žabožrouti, žabožrouti jsme..

15. prosince 2008 v 19:37 | schnytlik |  Ryby, mořské potvory a jiné obludy :)
Bude tomu už dlouhých čtrnáct dnů, co jsme se slzou v oku definitivně uložili naší pidi zahrádku k zimnímu spánku. Odtáhli jsme gril, na kterém si už nic letos neuohníme. Čistili jsme korýtko, které jsme v létě nazývali jezírkem a vyskočilo na nás hned několik žab. Nechtěli jsme, aby umrzly a tak jsme jim trošku přitopili....

Na předkrm pro dva si pochytejte čtyři až šest krásných kousků. Usekněte jim nožky, resp. je přeřízněte někde v polovině. Stáhněte z kůže, opláchněte a osušte. Lehce osolte a opepřete. Na oleji, tentokrát padla volba na olej z hroznových zrnek, je osmahněte. Z každé strany tak dvě minutky. Přesuňte je na talíř a dejte do trouby předehřáté na cca 50°C, aby zůstaly nožky krásně teplé do doby podávání. Na stejné pánvi nechte zesklovatět najemno pokrájenou cibulku a stroužek česneku, zalijte osminkou bílého vína. Rozžmoulejte něco málo vláken šafránu, raději méně, zasypte sekanou čerstvou petrželkou, té více. Placatou či kudrnatou, prostě tou, co máte k dispozici. Zredukujte. A zredukujte hodně. Až tak, že na pánvi zbude jen měkká a šťavnatá cibulka, ovoněná česnekem a petrželkou, s lehkým vinným nádechem. Podávejte s kouskem bagetky nebo na zeleném kopečku. Dobrou chuť!
Slabší povahy žabí stehýnka zakoupí v obchodě. Jsou již stažená, každý pár atletických nožek skokanů ve vlastním igelitovém fusaku. A tak vůbec je to méně pracné.
Zdá se, že příběh žabích stehýnek musím uvést na pravou míru. Žabky jsme zakoupili ve Francii, po 8 Eurech kilo, a pocházejí z nějaké žabí farmy v Indonézii. Na zahrádce žádné korýtko nemáme a žabku jsem tam neviděla ani jednou. Liška je u nás však pravidelným návštěvníkem. Velice se omlouvám všem, kterým jsem svým neomaleným vtípkem přivodila újmu na duševní pohodě. Rozhodně to nebyl můj záměr.

Další články


Kam dál

Reklama