aneb zápisky z kuchyňského bitevního pole a jiné

Neviný vinný seminář

19. září 2008 v 9:58 | schnytlik |  Zápisník
Ještě lehce ovíněná, nevyspalá, ale děsně nadšená a natěšená na příště. Jaké příště? Na návštěvu mé úplně nejvíc nejoblíbenější restaurace široko daleko. Bachofer. Včera jsme tam absolvovali seminář o víně se sommeliérkou Christinou Hilker. Nebyl pojat příliš vědecky, takže se pánové Sklenička a Belcarnen ani Vinný pavouk opravdu nemusejí obávat, že bych jim začala lézt do zelí. Odešla jsem z něj stejně vínem nepoznamenaná, jako jsem na něj přišla. Mám tím na mysli znalostně, protože vína jsem vypila víc než dost :)
Na přivítanou jsme dostali sklenku bublinek, která byla poctivě doplňovaná do té doby než vše bylo do posledního detailu doladěno. Aby se nám dobře pilo a nemuseli příliš přemýšlet nad tím, co s rukama, z kuchyně nám posílali pozdravy. Nejprve naprosto delikatesní lehce pikantní dýňovou polévku. Nestihla jsem vyvotit, protože jsem si těch 30ml lahody vychutnávala tak, až jsem zapomněla, že mám v kabelce foťák a pak už bylo pozdě. Nicméně na druhé pozdraveníčko jsem byla připravená.

Smažená jelítková kulička s arašídy, plněná sýrem a k tomu dýňový kompot. Klidně bych těch kuliček snědla celý talíř. Ještě chvilka čekání a tak nakukujem šéfkuchaři a jeho pomocníkům pod ruce.

A v tom přichází sám šéfkuchař potřást nám rukou a vtipkuje, že pokud se mi podaří správně pojmenovat obsah dóz, budu mít příští lekci vaření zdarma. Syčák, já to pojmenovat umím, ale ne ke všemu dokážu přiřadit německý název a Koblížek taky nepomůže, takže příště. A to si pište, že se všecinko naučím :))))
Seminář začíná. Habe ich eine sommelier-nase? Pět krásných černých sklenic, každá trošku jinak navoněná. Čichám, čichám. Dělám si poznámky. Vzorek číslo jedna - grep. Dvojka - citron. Trojka - limetka. Čtyřka - vanilka, ale pak podléhá nátlaku Koblížka a píšu, že je to lékořice. Pětka - to je jasný černý pepř. Správné odpovědi: pomeranč, grep, limetka, vanilka a pepř. Tak nic, změna profese se konat nebude.

A už se skleničky plní mokem pravdy. Na stůl jsou přineseny lžíce s podivnou octem zapáchající hmotou. Test jak ze školy. Která část jazyka je citlivá na kyselé? No řeknu vám, že papula se mi takhle nekroutila už hodně dlouho. Ale bylo dost zajímavé, jak se změnil chuťový vjem nalitého vína. Na řadu přichází chod první.

Jakubka s raviolou plněnou majdou z telecí hlavy, salátem z lišek, brambor, ředkviček a hrachových lusků v limetkové omáčce. K mušli a raviole mi chutnal Breuningsweiler Riesling (Schnaitmanna), ke zbytku Riesling Kabinett (Schloss Lehrensteinsfeld).

Dojedeno, dopito, no jo, dopíjeli jsme, přece to víno nebudeme lít do kyblíku že, taková škoda, a další chuťové buňky vraždící test. Kdyby to nebylo tak odporně slaný, dala by se tahle pastička i sníst. K tomu popíjíme "slaný" víno. Prý to je ta mineralita. (Že bych se přeci jen něco naučila?) Po testíku přichází další předkrm.

Tentokráte aromatická libečková krémová polévka a rozmašírovaná ryba, rozuměj brandade, s plátky brambor, šnitlíkem (jsem patřičně hrdá, že jsem se objevila i na talíří) a trochou rybích kuliček. K polívčičce jsem pila Grauburgunder (Manz) a k rybímu pyré Chablis (Domaine Jean-Marc Brocard). Mňamy, mňam.

Test číslo tři. Artičok s jakýmsi alkoholem dělaný (nepochytila jsem, co přesně to bylo). Artičoky miluju a jeho hořkost mi nevadí tolik jako třeba u grepů. Měli byste ale vidět Koblížkův obličej. Ten se Vám tak krásně šklebil :)))) U vzorkových vín, Tinto Andaluz (Bodegas de Fuente Reina) a Quandong Farm Shiraz (Paxton Wines) jsme se měli seznámit s tříslovinami. Nejsem si jistá, ale třísloviny u vína dělají to, že drhne na jazyku?

K těmhle červeným krasavcům bylo dilaktesní jehněčí v sosíku s balsamikem, s artičoky a paprikovým kuskusem. Kuskus není můj velký oblíbenec, takže i když byl paprikovej a všem moc chutnal, mě na talíři zůstal.

Test čtvrtý a poslední. Chuť sladká. A taky chuť umami. Tentokrát na nás nebyla připravena zrada v podobě testovacích pastí a mastí, ale pěkný sýrový talířek. Čerstvý kozí sýr, plesnivec Fourme d'Ambert a parmezán, který sloužil i jako vzorek umami chuti. K tomu před námi stálo pět sklenic vína. Zástupci červeného zůstali z kola předešlého, dodány byly vzorky následující: Wießburgunder (Wittmann) Gelber Muskateller (Pfaffmann) a růžový Schilcher Beerenauslese "Ganz a Siassa" (Strohmeier). Tady jsem byla patřičně zmatená, vlastně ani nevím k čemu mi jaké víno chutnalo a k čemu ne :(((( Bylo příliš mnoho informací a chuťových vjemů na můj mozek i jazyk zkrátka moc.
Z kuchyně přichází mistr Bachofer a z kouřící mističky našim chuťovým buňkám zadává další bojovku. Z jaképak rostliny právě cumláte lísteček? Hádala jsem, že to byl čaj. Vedle jak ta jedle. List kávovníku to byl. Na sucho smažený v tekutém dusíku. Jeden se diví, co to dokáže udělat.

Jako zákrm máme kávové créme brûlée s ovocným ragú (ananas, papája, broskev) a zmrzlinou ze zeleného čaje. Slova ten zážitek nedokážou popsat, to se musí ochutnat. Na závěr přišlo extra super espresso, ze kterého by měli radost všichni kávový fanatici. A to bych nebyla já, abych nechtěla něco extra. Měla jsem pocit, že k dokonalosti mi už chybí jen a pouze sklenka koňaku. Nakonec z toho byla sklenka 23 let starého tmavého rumu. Jemný skoro čokoládový rum. Už nechci pít nic jiného :)))
A co mi tenhle seminář dal? Další typicky bachoferácký labužnický zážitek. Krásně vytlemený večer s úplně cizími lidmi (všimli jste si, že při sklence vína si rozumíte skoro s každým?). Poznání, že ze mně stejně nikdy nebude vínaznalec, což mě ale vůbec netrápí :)

A další ponaučení, že tolik vína najednou se prostě pít nemá :)))))) Hlava mne nebolí a žaludek je taky v pořádku, ale za volant si budu moct sednout až zítra....
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 mish mish | E-mail | Web | 19. září 2008 v 11:33 | Reagovat

To je krásná reportáž! Já teď kvůli rýmě nerozeznám ocet od kafe, ale při čtení jsem si vyloženě pochutnala :-)

2 Dana Dana | Web | 19. září 2008 v 11:49 | Reagovat

Jé, to bylo krásné. Úplně mě to naladilo zajít na skleničku dobrého vína. A při pohledu na ty fotky mám chuť tam hned zajet a všechno ochutnat. Díky za skvělou reportáž.

3 Sklenička Sklenička | E-mail | Web | 21. září 2008 v 19:00 | Reagovat

Krásný fotky, krásný chutě.

4 Bali Bali | Web | 24. září 2008 v 18:08 | Reagovat

hmmm, tak tady bych se taky vyřádila ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama