aneb zápisky z kuchyňského bitevního pole a jiné

Ryby, mořské potvory a jiné obludy :)

Jsme žabožrouti, žabožrouti jsme..

15. prosince 2008 v 19:37 | schnytlik
Bude tomu už dlouhých čtrnáct dnů, co jsme se slzou v oku definitivně uložili naší pidi zahrádku k zimnímu spánku. Odtáhli jsme gril, na kterém si už nic letos neuohníme. Čistili jsme korýtko, které jsme v létě nazývali jezírkem a vyskočilo na nás hned několik žab. Nechtěli jsme, aby umrzly a tak jsme jim trošku přitopili....

Na předkrm pro dva si pochytejte čtyři až šest krásných kousků. Usekněte jim nožky, resp. je přeřízněte někde v polovině. Stáhněte z kůže, opláchněte a osušte. Lehce osolte a opepřete. Na oleji, tentokrát padla volba na olej z hroznových zrnek, je osmahněte. Z každé strany tak dvě minutky. Přesuňte je na talíř a dejte do trouby předehřáté na cca 50°C, aby zůstaly nožky krásně teplé do doby podávání. Na stejné pánvi nechte zesklovatět najemno pokrájenou cibulku a stroužek česneku, zalijte osminkou bílého vína. Rozžmoulejte něco málo vláken šafránu, raději méně, zasypte sekanou čerstvou petrželkou, té více. Placatou či kudrnatou, prostě tou, co máte k dispozici. Zredukujte. A zredukujte hodně. Až tak, že na pánvi zbude jen měkká a šťavnatá cibulka, ovoněná česnekem a petrželkou, s lehkým vinným nádechem. Podávejte s kouskem bagetky nebo na zeleném kopečku. Dobrou chuť!
Slabší povahy žabí stehýnka zakoupí v obchodě. Jsou již stažená, každý pár atletických nožek skokanů ve vlastním igelitovém fusaku. A tak vůbec je to méně pracné.
Zdá se, že příběh žabích stehýnek musím uvést na pravou míru. Žabky jsme zakoupili ve Francii, po 8 Eurech kilo, a pocházejí z nějaké žabí farmy v Indonézii. Na zahrádce žádné korýtko nemáme a žabku jsem tam neviděla ani jednou. Liška je u nás však pravidelným návštěvníkem. Velice se omlouvám všem, kterým jsem svým neomaleným vtípkem přivodila újmu na duševní pohodě. Rozhodně to nebyl můj záměr.

Středomořsky navoněný tuňák

9. října 2008 v 14:34 | schnytlik
Při pohledu z okna ani nevím, jestli bych se měla o tenhle receptík podělit bez toho, aniž bych byla osočená z provokace. Mlha, že by se dala krájet, a já na místo pořádné polévky houšťovky se chystám předložit létem vonící rybku. Myslím si totiž, že trochu vyletněná večeře (či oběd) dokáže zrovna tak dobře jako hřejivá polévka vyhnat podzimní pošmourno od stolu. Nebo ne?
Suroviny:
400g tuňáka (200g na porci)
12 vypeckovaných zelených oliv
4 sluníčkem sušená rajčata
1 stroužek česneku
hrst plocholisté petrželky
šťáva z půlky limetky
asi lžíce olivového oleje (liju od oka)
Postup:
Ze všech surovin, s vyjímkou tuňáka, umixujeme hrubší pastu (částečně zachováme strukturu jednotlivých surovin).
Tou potřeme z každé strany steaky tuňáka a necháme cca deset minut odležet. Krátce opečeme na suché pánvi, 1-2 minuty z jedné strany, pak z druhé (tuňáka chceme jemného, šťavnatého a uvnitř růžového, ne suchou podrážku!).
Podáváme s grilovanou zeleninou a čerstvým pečivem.
Kromě vyhnaného nevlídna z našich domovů má tento receptík několik dalších malých (bez)významných plusů. Tuňáka můžeme nahradit jinou kvalitní rybou. Mražené sušinky, které se při styku s horkou pánví rozpustí, však nedoporučuji. Není-li vůbec žádná ryba k dispozici, nevadí. K polaskání chuťových pohárků a naplnění žaludků postačí marináda doplněná o čerstvou, nebo rozpečenou, bagetku, trochu másla a sklenku dobrého vína. Dobrou chuť.

Platýz v mrkvi

24. září 2008 v 10:32 | schnytlik
Platýz. Na první pohled nepěkná placatá ryba. Co mu chybí na kráse, dohání na chuti. Křehoučké maso, které se rozplývá na jazyku. Není potřeba s ním vyvádět psí kusy. Zde rozhodně platí méně je více.
Suroviny:
čtyři 100g plátky platýze i s kůží
šťáva z jednoho citrónu
dvě hrsti sekané petrželky (k ploché rybě ploché listy)
100g mrkve
100g pórku
sůl, pepř
máslo
Postup:
Mrkev nakrájíme na sirky, pórek na kolečka a orestujeme na lžíci másla. Osolíme a opepříme.

Petrželku, citrónovou šťávu a sůl smícháme a vzniklou marinádou potřeme rybu z vnitřní strany. Pokud si chceme trochu hrát, plátky ryby k sobě přiložíme vnitřní stranou a spojíme jehlami - ryba zůstane mnohem šťavnatější (nebo je to jen můj pocit?)

Orestovanou mrkev s pórkem vložíme na dno zapékací mísy, na zeleninu poklademe rybu, přikryjeme alobalem a dáme na půl hodiny do předehřáté trouby (200°C).

Odměnou nám bude lahodná ryba s podušenou máslem vonící zeleninou, ke které se hodí vařený brambor, bramborová kaše nebo jemné květákové pyré.

Kam s tím?

5. září 2008 v 13:05 | schnytlik
Uplynulý týden byl poměrně náročný. Tomu nasvědčuje fakt, že Koblížek v mé nepřítomnosti nějak zapomněl sníst dobrůtky, které jsem mu před odjezdem nakoupila. Samozřejmě, že netrpěl hlady a ještě to stihnul i zdokumentovat, ale řecký jogurt a uzený losos ho zjevně nechali zcela chladným. Datum spotřeby se neúprosně blíží a teď kam s tím? Na špenátový krém s lososem chuť nemám a navíc polévku jsme už tento týden měli. Patlat se s nějakým moučníkem, abych zpracovala ten jogurt, se mi taky nechce a navíc stejně bychom to celé nesnědli sami. Nakonec zvítězila lososová pomazánka.
Suroviny:
miska bílého smetanového jogurtu
miska uzeného lososa
miska pažitky
šťáva z jednoho citronu
pepř, ev. sůl
Postup:
Z jogurtu, lososa a citronové šťávy umixujeme hladý krém, do kterého vmícháme nasekanou pažitku. Dáme do lednice uležet.
Příliš jednoduché? V tom je ale ta krása. Lehce navinulá lososová pomazánka, které přidá trochu štiplavosti pažitka, namazaná na křupavém toustíku je naprosto dokonalá lehká večeře.

Krevety v pekelném hnízdě

17. července 2008 v 16:26 | schnytlik
Také se Vám občas stane, že při kontrole zásob narazíte na něco, o čem vůbec nemáte tušení, že by bylo doma? Zrovna včera jsem se potkala s těstovinami, na které si nepamatuji, že bych kupovala. Musela bych si pamatovat, že jsem koupila černé těstoviny. Že by v tom měl prsty Koblížek? Na obalu stojí Tagliatelle al nero di sepia. Ha, těstoviny obarvené sépiovým inkoustem, tak to si vyloženě říká o doplnění nějakými mořskými potvůrkami. Takže teď z toho mála, co máme doma před dovolenou, zkusit něco vymyslet. To chce kávičku nebo raději něco silnějšího? Nakonec jsem přemluvila ledničku a mrazák, aby vydali něco ze svých pokladů a tady je výsledek.

Rybí risotto

13. července 2008 v 11:23 | schnytlik
Je za námi náročný týden a těšili jsme se, že si večer sedneme na zahradě a něco dobrého ugrilujeme. V rybárně jsem koupila pár celých mořských cejnů. Krásně čerstvoučcí a voňavý. Už jsem je viděla hezky se potit… Lahvinka bílého se chladí, rybky zbavené šupin a začíná pršet. Změna plánu, bude risotto.
 
 

Reklama